Princip infratopení
Sálavé infratopení
Podstatou infratopení je sálavá složka topného média. Z převážné většiny dochází u tohoto systému k předání tepla sáláním, které volně prochází vzduchem a teprve ve chvíli dopadu na pevné předměty (stěna, strop, podlaha, nábytek, člověk…) dochází k přeměně na teplo.
Následně dochází k zahřátí těchto předmětů, které dosáhnou vyšší teploty než vzduch a teprve následně je od těchto předmětů vzduch ohříván (obrázek 1). Při dopadu na prosklené plochy je infračervené záření z převážné většiny odraženo zpět do místnosti, nedochází tedy k únikům tepla skrze okna. Rozdíl teplot mezi podlahou a stropem dosahuje maximálně 2 stupně, takže tepelná pohoda je dosažena při nižší průměrné teplotě než u systému konvekčního vytápění a dochází k výrazné úspoře energie.
obrázek 1
Klasické konvekčního vytápění
Výše popsané se tedy zásadně liší od klasického konvekčního
Dochází tak k velkým rozdílům teplot uvnitř místnosti K dosažení tepelné pohody je tudíž zapotřebí vyšší průměrná teplota než u infratopení. Projeví se zde efekt studených nohou. Teplota u podlahy je nejnižší, a tak pro dosažení příjemného pocitu tepla, je potřeba topit místnost na mnohem vyšší teplotu a logicky tak dochází k navýšení nákladů na vytápění.
obrázek 2